5 faktů o změně klimatu a ČR

Změna klimatu negativně ovlivňuje Českou republiku a Česká republika negativně ovlivňuje změnu klimatu. Můžeme to ovlivnit, když přijmeme nové zákony – a proto o klimatické krizi musí Češi a Česky mluvit co nejvíc.

1. Klima se mění tady a teď

Lidé v České republice znají zprávy o hořících pralesech a tajících ledovcích. Zároveň z nich ale nabývají dojmu, že změna klimatu probíhá někde daleko – a jich se netýká.

Každý si ale musí uvědomit, že změny ovlivňují i nás tady a teď:

• Průměrná teplota se v naší zemi zvýšila o 2,2 °C jen za posledních 60 let.

• V průměru u nás přibylo 6 tropických dnů/rok. 

Proto si potřebujeme nalít čistého vína a ukazovat, jak právě teď probíhá změna klimatu v České republice. Čísla ale nestačí. Sdílejme příběhy lidí, kteří zažívají nedostatek vody ve studních. Zemědělců, kterým sucho ničí úrodu. Zoologů, kteří popisují změnu chování zvířat.

2. České emise jsou mimořádně vysoké

Příspěvek Čechů a Češek ke klimatické krizi je enormní. A nejen historicky.

• V přepočtu per capita máme emise o 90 % vyšší než je globální průměr: vyšší než Indie a Čína, ale také Velká Británie, Francie nebo Německo

• Naše emise jsou třetí nejvyšší v Evropské unii.

• Zároveň jsme v první třicítce na světě – společně s řadou ropných velmocí.

To, co jde vidět na jiných kontinentech, tedy způsobujeme z velké míry my, například:

• extrémní klimatické jevy, jako byly obrovské povodně v Pákistánu či Libyi,

• cyklony na Madagaskaru, které ničí domovy i zdroje pitné vody,

• potápějící se obydlené ostrovy – na Kiribati lidé přicházejí o možnost pěstovat jídlo, a proto tu trpí hladem a podvýživou.

České emise přispívají k omezování práv lidí na důstojný život a život obecně, na zdraví, na dostupnost pitné vody nebo bydlení. Máme se cítit provinile? To nikomu nepomůže. Potřebujeme s tím něco udělat.  

3. Velký zdrojem emisí jsou české firmy

V České republice vypouští 42 % veškerých emisí jen 30 firem. Potřebujeme proto šířit povědomí o tom, co produkuje velké a co malé emise. Je například rozhodně důležitější zavřít uhelné elektrárny než přestat používat plastová brčka. 

Dekarbonizace české energetiky je v příštích letech klíčová, ale potřebujeme plánovat a realizovat kroky také v dopravě, zemědělství a dalších sektorech. Politika státu – tedy nastavení pravidel pro znečišťovatele, investice a dotace – je naprosto zásadní.  

Pokud chceme snižovat uhlíkovou stopu našich domácností, je důležitější začít u toho, jak můžeme ovlivnit rozhodnutí našeho státu. Až pak se můžeme ptát, jak zateplená je naše domácnost a čím ji vytápíme, jak moc jezdíme autem a létáme letadlem nebo kolik konzumujeme živočišných produktů a kolikrát jsme dnes odmítli výrobek v plastu. 

4. Potřebujeme především systémové změny

Abychom dokázali efektivně a rychle snižovat emise skleníkových plynů, potřebujeme od států systémové změny. My sami dokážeme snižovat emise u sebe doma, ale například českou elektroenergetiku, která je zodpovědná za skoro 40 % českých emisí, z domova nezměníme. Naopak potřebujeme, aby stát převedl na elektřinu většinu české dopravy nebo provedl elektrifikaci českého lehkého průmyslu.   

5. Zapojte se a vyvolejte reakci ze strany státu

Z těchto důvodu by měl každý Čech, kterému to není jedno, šířit informace o změně klimatu mezi své blízké a známé. 

Sdílejte svoje příběhy o neúrodě nebo suchu ve studních, přeposílejte informace na sítích a bavte se o tom u piva, dokud ještě teče.